﻿<p>Jako kluk chtěl $[name] řídit tanky – nejprve BT, ale brzy ho zaujal T-34. Jeho otec Georgij $[lastName] se vracel z Charkovského lokomotivního závodu, v roce 1936 přejmenovaného na závod č. 183, nasáklý pachem síry, maziva a roztavených kovů. Chlubil se pevností a kvalitou strojů vyráběných v jeho továrně a osobně dohlížel na první sériovou výrobu mohutného T-34. Byl to hrdý muž, který na svůj projekt hleděl, jako by měl jednou vézt do boje jeho vlastního syna. Netušil, že $[firstName] přesně tohle jednou zamýšlí.</p>
<p>Otcova posedlost detaily a především potřeba osobně dotáhnout každý úkol až do konce nakonec vedly k jeho smrti. Byl rozhodnut evakuovat z města každý důležitý stroj a poslat jej dál na východ do Uralu, kde měl vzniknout provizorní tankový závod. Wehrmacht se blížil a on chtěl zachránit co nejvíc. Během evakuace závodu byl otec $[firstName] zabit při zřícení velkého jeřábu, když se nakládal materiál do vlaků mířících k novému závodu.</p>
<p>O několik měsíců dříve odvezla matka $[firstName] do Nižního Tagilu, kde měli čekat na otce. Když rodina dostala zprávu o jeho smrti, byl $[firstName] ještě rozhodnutější vyrazit do boje v tanku a svého hrdinu pomstít. Georgij $[lastName] možná nebojoval s puškou v ruce, ale vyráběl nejsilnější tanky, jaké svět poznal, a dával tak vojákům šanci proti moderním německým tankovým divizím valícím se Sovětským svazem.</p>
<p>Hříčka osudu však brzy vložila $[firstName] do rukou jinou zbraň – a ironicky ho zaujal jiný druh „tanku“. Slyšel příběhy o tanku s křídly, ale jako chlapec obklopený obrněnou technikou věnoval letadlům jen málo pozornosti. Pak mu někdo vysvětlil, že tank má v boji účinný dosah několika kilometrů, zatímco letoun může zasáhnout nepřítele stovky kilometrů daleko. Právě tato všestrannost mladého $[lastName] zaujala.</p>
<p>Soudruh Emelianenko, mistr, který pracoval pod jeho otcem, byl poslán napřed, aby dohlížel na výstavbu nového Uralského tankového závodu č. 183. Právě on přinesl rodině tragickou zprávu. Když viděl jejich žal, chtěl $[firstName] rozptýlit a zařídil mu prohlídku Il-2, který předchozí noci nouzově přistál kilometr od nádraží. O chlapcově zájmu neměl tušení, protože $[firstName] ještě ani rodičům neřekl, že se chce přihlásit do armády. Emelianenkův náhlý návrh podívat se na letadlo by jiní považovali za náhodu; pro $[firstName] to bylo znamení.</p>
<p>Když pro něj přijel, teenager byl nadšený, ale snažil se emoce skrýt, aby otcův přítel nepoznal jeho nezkušenost. Salva otázek ho ovšem okamžitě prozradila. Když se blížili k nádraží a za posledními domy vyšli za zatáčku, stál tam v celé své kráse „Letajuščij tank“ – létající tank. Ten den si $[firstName] sedl do kokpitu i na místo zadního střelce a okamžitě věděl, že nic v životě mu nepřipadalo potřebnější. $[birthDate] se na okraji Charkova narodil malý chlapec, ale $[startDate] nastoupil $[startRank] $[name] k $[startSquadronName] a zrodil se pilot. S touhou po pomstě v srdci a potřebou chránit matku bude $[firstName] bezpochyby bojovat jako lev za všechno, co miluje. Jeho otec miloval stavbu tanků, ale jistě by $[startRank] $[lastName] odpustil, že bude ničit všechny ty hranaté bedny, kterým Němci říkají tanky.</p>